ARBORETUM Karlovice

Stará odrůda je taková, která vznikla zhruba před 100 lety a více a je pěstována po generace, ať už v místě svého vzniku, ale i jinde. Některé odrůdy se po generace v určitém kraji pěstují, osvědčily se a staly se krajově využívanými, často dostaly i krajová jména, přesto zde nejsou krajovými, protože původně pocházejí odjinud. Často tyto odrůdy do našich zemí přinesli lidé, kteří odcházeli za prací do Uher, Německa či do Ameriky, přiváželi si je legionáři, vyměňovali zahradníci, faráři, šlechticové a další propagátoři ovocnictví.

Krajová odrůda

Odrůda je krajová v oblasti, kde vznikla a kde se také rozšířila. Příkladem může být odrůda jabloně Jadernička moravská, která je považována za valašskou či moravskou krajovou odrůdu.

Víte, že v nedaleké zaniklé německé obci Adamov najdete statné jabloně staré německé odrůdy Strýmka?

Proč se vracet ke krajovým a starým odrůdám?

Krajové i staré odrůdy jsou naším kulturním dědictvím a představují pestrost a různorodost, která tak často mizí z našeho stále více uniformního světa. Je třeba se snažit o jejich ochranu, stejně jako se to děje u hradů a zámků, vzácných knih či uměleckých děl.

Mnohé z nich jsou přizpůsobeny místním podmínkám a odolávají lépe škůdcům, chorobám a mrazu, jak prověřily předešlé generace (což ovšem automaticky neznamená, že se tak chovají všechny staré či krajové odrůdy).

Jejich ovoce vyniká spektrem svých chutí, vlastností či využití, jsou tedy místní jedinečností. S mizením starých sort ovoce tak přicházíme nejen o tyto odrůdy, ale často i o krajové výrobky, speciality a jídla, která jsou na ně vázána.

Ve formě tradičních kmenných tvarů plní estetickou a krajinářskou funkci.

Mohou sloužit jako zdroj cenných vlastností pro šlechtění nových odrůd (jak dokazuje šlechtění některých nových českých odrůd jabloní a hrušní).

Mnohé odrůdy mají využití v extenzivním a ekologickém ovocnářství.

Mnohé odrůdy mohou sloužit ve školkařství jako kmenotvorné odrůdy či zdroj semen pro podnože.