Hotel pro samotářské včely
Žijí včely poustevnice v jeskyních?
Pomoc samotářským včelám
V posledních desetiletích včel samotářek v krajině významně ubylo. Především v důsledku likvidace jejich biotopů (životní prostředí vhodné pro konkrétní druh), ale také v důsledku chemizace zemědělství, na niž jsou samotářské včely ještě citlivější než včela medonosná. Proto nás překvapí, jak rychle se zase některé z nich objeví, když k tomu vytvoříme podmínky, třeba jen na našich zahradách. Proto s chutí do toho, včely samotářky už se těší na nové příbytky.
Jak chovat včely samotářky
Chov včel samotářek je naprosto jednoduchý. Stačí jen připravit vhodná hnízda. Nejoblíbenější mezi včelami bývají rovné poměrně hluboké (alespoň 10 cm) vodorovné dutiny průměru 5 až 10 mm. Můžeme je vyvrtat do dřeva použít duté stonky silnějších rostlin (rákos, slunečnice, bambus) nebo otvory vypíchat pomocí silného hřebu do čerstvé hliněné zdi nebo do hliněné malty v kamenné zídce.
Hnízda vystavíme na místo brzy na jaře, ještě před květem jív, a ponecháme je tam až do podzimu. Že jsme byli úspěšní, poznáme podle čilého provozu včel na hnízdišti. Je velmi pravděpodobné, že během roku se na hnízdišti vystřídá celá řada různých druhů. Na zimu je můžeme schovat do stodoly, nebo ponechat venku, mějme však na paměti, že včely většinou právě v těchto hnízdech přezimují.
Zabydlování
Včelky, které si hledají místo k nakladení vajíčka, chodbičky záhy objeví, vyčistí si je, nanosí do nich pyl, nakladou vajíčko a chodbičku zazátkují „maltou“ ze směsi hlíny a slin. Podle toho také poznáme, že je chodbička obsazená. Z vajíčka se vyklube „červík“, který spořádá pyl, zakuklí se a dospělá včela se zátkou prokouše ven. A celý cyklus může začít nanovo. Výhodou je, že si nájemníci uklízejí své pokoje sami, takže se o čistotu hotýlku nemusíme nijak starat.
Čím se živí samotářské včely?
Stejně jako včela medonosná se i včely samotářky živí nektarem a pylem, proto by na naší zahradě mělo neustále něco kvést. Navíc platí, že čím pestřejší je nabídka kvetoucích rostlin, tím lépe. U dřevin se vedle ovocných stromů a keřů nabízí také například jíva, trnka, hloh, růže, pámelník, z bylin pak včelky uvítají šalvěj, dobromysl, tymián, levanduli, rozmarýn, mátu, dále se osvědčily fazole a hrách, ale také různé jetele. Samotářské včely nalákáme i na měsíček, chrpu, čekanku nebo mrkvovité rostliny. Vítaným zpestřením zahrady jsou květnaté louky, ale i kvetoucí zeleniny pěstované na semeno, například mrkev, kadeřavá či kořenová petržel, kopr, fenykl, cibule, pór nebo pažitka. Co se týče květin, nezapomínejme, že plnokvěté formy často v procesu šlechtění ztratily schopnost tvorby nektaru a pylu a hmyzu jako potrava neposlouží.
