Hotel pro čmeláky
Mají čmeláci žihadlo?
Samičky, lze zahlédnout již na konci května, mají černé ochmýření, které na konci zadečku přechází do bílé. Na hrudi a zadečku je zřetelné i žluté chmýří. Tyto tři barvy se střídají a tvoří pruhy po celém těle samičky. Pokud uvidíte samičku pravidelně přilétat do čmelína s nákladem pylu, tak lze považovat domeček za obydlený. Sameček vylétá později v průběhu července, odlišuje se pouze počtem tykadlových článků.
Ze života čmeláků aneb rok života
Podobně jako včely medonosné žijí čmeláci v koloniích, mají čmeláčí královnu, která klade vajíčka, dělnice (neplodné samičky), které vyletují z hnízda a sbírají med a pyl, a trubce - samečky, jejichž úkolem je oplodnit nové mladé samičky.
Samička tráví zimu v zemní komůrce. Na jaře komůrku opouští. Sbíráním nektaru doplňuje energetické zásoby v těle. Během deseti dnů začne pátrat po vhodném místě k vybudování hnízda. Podle druhové příslušnosti vznikají čmeláčí příbytky v opuštěných děrách zemních hlodavců, v budovách, skalách, pustých veverčích či ptačích hnízdech. Teplý a jemný materiál, který v opuštěných hnízdech a norách nikdy nechybí, upraví matka v oválnou komůrku jen o něco větší než je sama a vytvoří zde voskovou buňku, do níž naklade několik vajíček. Buňku přikryje zadečkem a vyhřívá na 30 °C. Vajíčka i larvy matka doslova vysedí. Po 24 dnech se líhnou první dělnice. Pomáhají matce s krmením, zahříváním, sběrem pylu a nektaru a s úpravami hnízda. Uprostřed léta se v hnízdě objevují samečkové přibližně stejné velikosti jako dělnice a líhnou se nové matky. Samečkové hnízdo opouštějí a pátrají v krajině po mladých samičkách. Páření probíhá na zemi podle druhově odlišných rituálů. Ke konci léta hnízdo zaniká a jediný, kdo přežije zimu, jsou mladé oplodněné matky - budoucí královny, které přezimují v zemi v okolí hnízda. Některé z nich občas zimu přečkají i v mateřském úle. Stará matka koncem léta hyne. Dělnice jsou schopné ještě nějakou dobu klást neoplozená vajíčka, ze kterých se líhnou samečkové. Hnízdo však záhy vymírá.
Víte, čmeláci nejsou samotáři? Hnízdo na vrcholu svého rozvoje obsahuje podle druhové příslušnosti několik desítek až dvě stovky jedinců?
Mají čmeláci žihadlo?
Je zajímavé, že si lidé čmeláky oblíbili, i když patří do stejné škatulky jako vosy, včely a sršně. Stejně jako oni mají i čmeláci žihadlo. Čmeláčího žihadla se však nemusíte bát. Na rozdíl od včel, vos a sršní ho čmeláci používají jen velmi zřídka. Čmeláci jsou neútoční a dobráčtí.
Proč budovat čmelíny?
Počet běžně chovaných včel v přírodě klesá a s tím vznikají problémy s opylováním rostlin. Ne každý chce nebo může chovat včely, ale nezoufejte. Zkuste nalákat na zahradu čmeláky. Čmeláci mají nenahraditelnou roli v opylení okrasných i plodících rostlin. Některé rostliny opylují pouze čmeláci. Pokud je chladno a včely ještě nelétají, jsou otužilejší čmeláci jedinou nadějí pro opylení květů rostlin, které vykvétají brzy na jaře. Bohužel i čmeláků v přírodě ubývá, jejich přirozená útočiště a domovy mizí, intenzivní zemědělství a výstavba a přílišné používání pesticidů a herbicidů jim škodí.
Pomoci lze i bez čmelínu
Čmelákům a včelám můžete pomoci, aniž byste si opatřovali budku či „hmyzí hotýlek“. Je dobré omezit používání pesticidů, vysazovat takové rostliny, aby v okolí jejich hnízda stále něco kvetlo a nekosit louky jednorázově, ale postupně tak, aby hmyz nepřišel v jednom okamžiku o veškeré potravní zdroje. Provádět by se také nemělo jarní vypalování travin a křovin, které ničí přezimující čmeláky i jejich hnízda a likviduje možnost hnízdění i víceleté rostliny.
Pozor! V České republice patří čmeláci mezi chráněné živočichy. K jejich chovu, odchytu a manipulaci s nimi je potřeba povolení.
