Jdi na obsah Jdi na menu

borovice vejmutovka

Borovice vejmutovka (Pinus strobus)
 
Lidové názvy
sosna Vejmutovka
 
Popis stromu
Mohutný rychle rostoucí jehličnan.
 
Listy/Jehlice
Velmi tenké a měkké 6–12 cm dlouhé jehlice vyrůstají ve svazečcích po pěti na brachyblastech a jsou na okraji pilovité, na bocích s 2–3 řadami průduchů– bělavé proužky.
 
Kořenový systém
Základem kořenového systému je mohutný hlavní kořen, který jde hluboko do půdy.
 
Borka
Borka je hnědavá, podélně zbrázděná, v mládí hladká až šedohnědá.
 
Kmen
Průměr 100–150 cm.
 
Tvar koruny
Nepravidelná koruna se silnými vodorovně odstávajícími větvemi. 
 
Výška stromu
60–70 m (80 m) vysoký
 
Pupeny
Vejčité pupeny mají obvykle délky 5–7 mm, jsou červenavě žluté, s bělavým blanitým okrajem. 
 
Květy
Květenství jsou šišticovitá, samčí šištice jsou žluté, samičí růžové. 
 
Doba květu
Od května do června.
 
Plod
Šišky 7–15 cm velké, visící na konci větví po 1–3, dlouze stopkaté, převislé, se štítky žlutošedými, uprostřed rýhovanými. Semena vejčitá, hnědá, s proužkovaným křídlem.
 
Plodnost
Vysoká plodnost.
 
Věk stromu
200–450 let
 
Vlastnosti dřeva
To je měkké, lehké, velmi trvanlivé a snadno štípatelné, lehce se obrábí (modelářské dřevo) a druhotně nepracuje (nesesychá se). Je trvanlivé v zemi i ve vodě, kde je podle některých údajů trvanlivější než dub.
 
Původ
Východní část Severní Ameriky.
 
Rozšíření
Mimo svůj přirozený areál rozšíření (východní část USA a Kanady) je hojně rozšířena po celém světě pro svou vysokou produkční schopnost. I u nás je velmi častá v lesních porostech, kde v místech svého optima vytlačuje místní borovici lesní (České ŠvýcarskoHradec Králové).
 
Historie
Do Evropy byla přivezena v roce 1605. K její introdukci však došlo, až o 100 let později v Anglii zásluhou lorda Weymoutha, po kterém také získala české druhové jméno. Z Čech jsou první doklady o pěstování této borovice z roku 1812 na Hluboši.
 
Stanoviště
Vyskytuje se zejména v nižších až středních polohách. Nejlépe se jí daří v hlubokých, vlhkých a propustných, písčitohlinitých a nevápnitých půdách.
 
Využití a význam stromu
Borovice vejmutovka bývá vysazována jako okrasný strom v parcích a zahradách. Krom toho je vysazována v kulturních lesích jako zdroj velmi kvalitního dřeva. V Severní Americe se používá jako stavební a nábytkářské dřevo, dále k výrobě beden, latí, šindelů apod. Je důležitou surovinou pro výrobu celulózy, k výrobě sirek a jako palivo.
 

Ekologie
Je klasickou kolonizující dřevinou, pod jejímž porostem (podobně jako u akátu) se zmlazuje většinou pouze ona sama – i díky opadu jehličí. Trpí však, jako ostatní americké pětijehličné druhy, rzí vejmutovkovou. Borovice vejmutovka je jediným stromem, se kterým tvoří symbiózu klouzek bílý. Je plně mrazovzdorná, ale nesnáší sucho a silné větry, které ji mohou snadno poškodit. Dobře snáší i městské prostředí.
 
Ohrožení a ochrana
Není chráněna.
 
Jméno stromu v místních názvech
Obec Borová Lada na Šumavě.
 
Národní strom
Státní strom států Michigan a Maine (USA).
 
Zajímavosti
Je to největší a nejrychleji rostoucí jehličnatý strom východní části USA. Současně je jednou z  nejproduktivnějších a nejcennějších dřevin.